Hned na první pohled je člověk v Turecku při procházce tržištěm, bazarem a turistickými centry považuje za pěknou dekoraci. Všude visí vázané koberce nebo tkané kelimové koberce, které na vás udělají pěkný dojem a skryjí drolící se omítku. Jde zde však především o obchod. Dojde vám to rychle, protože budete neustále oslovováni a zváni na čaj, abyste si hlavně prohlédli koberce a samozřejmě také nějaký koupili. Je však dobré, vědět o kobercích něco víc.

Pro obchodníka je prodej koberců ušlechtilou záležitostí. Na denním pořádku je co nejvyšší zisk. I když jsou jednotlivé kousky navenek velmi atraktivní a na podlaze by se skutečně vyjímaly, je třeba mít se na pozoru. To se týká především ručně tkaných koberců. Dobrý koberec musí být vyroben z vlny, a sice nejen nitě (vlasy), ale také celá vyplétací síťka, tedy podélné nitě, které pak na obou koncích koberce tvoří třásně.
Proti nešvarům dohazovačů se lze jen těžko bránit, neboť z těchto provizí žijí všichni tito mladí muži, kteří vás chtějí nalákat do doupěte "loupežníků". Pokud se jich budete chtít zbavit, pak vám nepomůže ani nadávání ani kroucení hlavou. V Turecku vyjádříte "ne" tak, že zvednete špičku brady a zakloníte hlavu. Mnoho z nich umí dobře německy a rozumí legraci, proto si lze vymyslet také mnoho výmluv. Stoprocentně účinkuje výmluva: nemám peníze. Nebo si věrohodně zahrajte na to, že jste Rusové a pak vám dají určitě pokoj.

V každém případě jde nakonec hlavně o cenu. A ta se určuje při obchodování s koberci po opravdu houževnatém smlouvání. Obchodníci si na počátku zakalkulují do ceny vysoké provize a proto je poté možné v mnoha případech bez problémů usmlouvat cenu o třetinu nižší a někdy i více. Jediným předpokladem je, že si uděláte dost času na obchod. První den absolvujete 2 hodiny nekonečného vyjednávání, pak se na to vyspíte, přijdete znovu, jednáte dále a pak to konečně vyjde. Během organizovaných výprav autobusem do tzv. továren na koberce, byste se v žádném případě neměli nechat tlačit časem, nýbrž pečlivě porovnat ceny. I když by tato továrna měla mít "férové ceny" jak uvádí v reklamě.
V zásadě platí: Čím víc turistů, tím dražší koberce. Ten, kdo má příležitost zajet si do velkých center kde se vážou koberce, nakoupí určitě lépe než v turisty obléhaných halikci (továrny na koberce – odvozeno od tureckého hali = koberec). Významnými městy, kde se koberce vyrábí jsou např. Hereke (nedaleko Izmitu/Kocaeli), Usak (na cestě z Izmiru do Ankary) nebo Kayseri (mezi Adanou a Ankarou), velkoobchodní ceny mají také v Erzurumu, kde se také objeví málo turistů.

Důležitým kritériem je samozřejmě počet uzlíků, které se počítají na čtvereční decimetr (10 cm x 10 cm). Extrémně jemný hedvábný koberec z Hereky s 3000 uzlíky je přirozeně dražší než velký vlněný koberec s 500 uzlíky. Odborníci se také zaměřují na motivy, neboť motivy, které jsou věrné tradici podle starých vzorových předloh jsou autentičtější než vzhledná sestava, která odpovídá evropskému vkusu.