Antické město Pergamon

Podle pověsti souvisí jméno Pergamon s trójskou válkou. Andromache, žena Hektora, byla zajata Achájci a byla provdána za syna Achilla – Neoptolema. Jejich nejmladší syn Pergamon byl pak zakladatelem města, které po něm bylo pojmenováno a dnes se nachází v osadě Bergama, severně od Izmiru v západním Turecku.

V rozmezí od 7. do 4. století př.n. l. bylo pod nadvládou Lydijců a Peršanů. Po smrti Alexandra Velikého se dostala celá Západní Asie do rukou Lysimacha, který svěřil svůj státní poklad do péče generála Philetaira. Ten použil peníze k založení svého vlastního panství. V roce 230 př.n.l. porazil král Attalos I. Galaty u pramenů Kaikos. Roku 133 př.n.l. bylo město dle závěti odkázáno Římanům a
svého rozkvětu dosáhlo za vlády císaře Hadriána (117-138). O mnoho století později, roku 1302, se z něj stalo turecké a seldžucké město, ze kterého se v roce 1345 stalo osmanské provinční město v Anatolii.

Nejvýznamnějším lékařem Římské říše byl Galen (Galenos), který se zde narodil kolem roku 130. Ve svatyni Asklepia, boha lékařství, narazil mladý Galen na lékaře, kteří zde praktikovali. Po celý svůj život, jak se dochovalo, věřil na léčebnou sílu boha Asklepia. Ze svých znalostí celé antické medicíny poprvé utvořil jednotný a rozsáhlý systém lékařské vědy.
Bůh Asklepios, latinsky Aesculapius, byl synem Apollóna a Korónidy. Zeus ho usmrtil, protože probouzel mrtvé znovu k životu. Byl uctíván především v Epidauru, Athénách, Knidu, Kosu a v Bergamě. Symbolem boha lékařství byla jeho hůl, kolem které je ovinutý had.

Oltář v Pergamonu (Diův oltář) byl postaven za vlády Eumena II. a zasvěcen Diovi a Athéně. Oltář měl být poděkováním za vítězství obyvatel nad Galaty. Stál na uměle vybudované terase (69 x 77 m), o něco níže (23,5 m) než Athénina svatyně a měl půdorys 36,44 x 34,20 m. Na venkovním vlysu byl znázorněn boj mezi bohy a obry z mytologie. Na vnitřním vlysu byla znázorněna pověst o Telephovi.