Turecká kuchyně

Turecká kuchyně je všeobecně považována za velmi zdravou a různorodou. Přímo k dokonalosti se kulinářské umění v Turecku pozvedlo díky dědictví bývalé Osmanské říše. V sultánově paláci v Istanbulu působily někdy doslova stovky kuchařů. Každý kuchař měl na starost konkrétní jídlo, při kterém využíval kulinářské tradice svého rodného kraje - například z Řecka, z jižního Balkánu anebo z arabských zemí.

Hlavní roli v turecké kuchyni hrají bezpochyby baklažány - např. ve formě krémů, plněné různými přílohami, připravované na grilu, smažené na pánvi nebo servírované s dušeným masem. Předkládají se také artyčoky, boby fava, okurky, dýně, pórek, ibišek, červená řepa, špenát, cuketa anebo cibule. A pochopitelně česnek, ovšem poněkud méně, než na co jsou Středoevropané zvyklí.

Papriky a rajčata se vyvážejí i do zahraničí a byly zajímavě integrovány do tradiční turecké kuchyně. Také luštěniny tvoří pevnou součást kuchyně na Bosporu: hrách, fazole a čočka slouží hlavně pro přípravu polévek a dušenéha masa. Pochopitelně nechybějí ani nejrůznější druhy oliv.

Maso hraje v turecké kuchyni tradičně spíše skromnou roli. Jehněčí, skopové, kuřecí a hovězí maso jsou těmi nejčastějšími druhy a obvykle se podávají grilované.

Turecko je ohraničeno čtyřmi moři (Marmarským, Egejským, Středozemním a Černým) a proto se zde připravuje velké množství těch nejrůznějších pokrmů z ryb. Také se zde zpracovává mnoho druhů mořských plodů. Kdo se o dovolené ocitne v některém přímořském městečku, určitě by měl ochutnat nějaký rybí pokrm. Ti praví gurmáni se asi vypraví k Černému moři na hamsi (ančovičky), které se podávají k jídlu připravované na nejrůznější způsoby.

Většina tureckých jídel se dá označit jako "mírná", uchovávají si chuť i vlastnosti jednotlivých složek, z nichž bývají připravovány. Jako koření se používají čerstvé bylinky a důležitým sladidlem je med. Mezi nejdůležitější koření patří určitě v první řadě kopr, máta a petržel, ale velké uplatnění nalezly v turecké kuchyni i bobkový list, oregáno, šalvěj a tymián.

Pamlsky si velmi rádi dopřávají mnozí Turci i návštěvníci, kteří ovšem mohou snadno přijít k nějakým pár kilům navíc. Lokum je lahodný turecký med se speciální chutí, vyráběný z rýžové mouky a cukru. Na talíř ho dostanete zabalený do kostkového tvaru a je ještě posypán moučkovým cukrem.

K dispozici je i široké spektrum různých laskomin z listového těsta, sušenky nebo dezertové pudinky. Mnohé sladké potěšení nese i vysloveně svůdné názvy. Takže se tu setkáme s takovými specialitami, jako jsou např. "rty krásky" nebo "dámský pupík".

Zmrzlina Mara patří, přinejmenším v samotném Turecku, k údajně nejchutnější zmrzlině na světě. Při její výrobě se používá cukr, kozí mléko a sahlep, jemně mletý kořen jedné orchidejové hlízy.

Jogurt je také původní exkluzivní specialitou Turků, nebo přesněji jejich předků - Ujgurů. Současně s tureckou migrací na Západ pak jogurt konečně dorazil i do Evropy. Známý je ochucený jogurt ayran, který se mísí s vodou. Při panujících vysokých letních teplotách je z toho velmi osvěžující nápoj.

Çay je černý čaj a současně i turecký národní nápoj. Mnoho místních obyvatel jej pije skutečně po celý den. "Rakö" je anýzovka, obvykle zředěná vodou, která se pije především u večeře. Kahve je turecká káva, jež se pije na závěr téměř každého jídla.

Víno z Turecka si také určitě zaslouží vaši pozornost. Některá z vín mají opravdu velmi dobrou kvalitu. Není ani divu, protože archeologické nálezy naznačují, že právě Anatolie je domovem vinné révy.