Edirne, dříve zvané Adrianopel, je nejzápadnější velké město v Turecku. Nachází se v příhraničním "trojúhelníku" Bulharska, Řecka a Turecka ve východní Thrákii, v evropské části Turecka.

Bývalé hlavní město Osmanské říše je dnes správním střediskem stejnojmenné provincie. Ve své historii mělo také thrácké jméno Odrysai, starořecké Orestia a latinské Hadrianopolis. Za osmanské nadvlády se ze jména Hadrianopel postupně stalo Edirne.

Jedná se o příjemné, historické město, které není až tak často turisty navštěvované, i když je jednoduché si výlet do něj třeba z Istanbulu udělat. Je to město plné nádherných mešit.

Centrum města tvoří na kopci stojící mešita Selimiye. Je to dílo významného architekta Sinana, které odráží klasický osmanský architektonický styl. Mešita byla postavena na příkaz sultána Selima II. a je svědectvím o tehdejších technologických možnostech a genialitě tohoto osmanského stavitele.

Mezi lety 1403 a 1414 byla za sultána Mehmeda l. postavena mešita Eski Cami neboli Stará mešita. Je to nejstarší osmanské stavební dílo ve městě. Bílý mramorový portál tvoří nádherný kontrast ke zdivu z kamene a cihel. Interiér mešity je kaligraficky vyzdoben súrami z Koránu.

Mešita Üç Şerefeli Cami, postavená v letech 1438-1447 za vlády Murata l., byla předzvěstí velké éry osmanské architektury mešit mistra Sinana a ztělesňovala novou architektonickou svobodu bez omezení. Severozápadní minaret má tři galerie, po nichž je také mešita nazvána. Byl to také současně nejvyšší minaret, dokud ho nezastínil minaret mešity Selimiye.

Ke konci 15. století pověřil sultán Bajezid II. stavitele Hayreddina výstavbou komplexu budov Sultan Bayezit II Külliyesi s mešitou, vývařovnou pro chudé a nemocnicí. Mešita má čtvercový půdorys a nese vysokou kopuli. Zbytek tohoto zařízení je zastřešen více než stovkou dalších kopulí.

Mezi dalšími stavbami byla nejdůležitější nemocnice, která byla v té době vzhledem ke svému jedinečnému a humánnímu provedení velikým krokem vpřed. Málo se toho od středověku změnilo ve staré čtvrti Kaleiçi, úzké, křivolaké uličky se starými domy se ještě dnes vinou celou čtvrtí. Malé restaurace a kavárny jsou však důkazem o nastávající změně obrazu města v tomto okrsku.

Stavitel Sinan postavil několik velkolepých lázeňských domů nejen v Edirne, ale také v Sokollu, Tahtakale, Mezitbey, Beylerbeyi a Gazi Mihal. Dále karavanní stanice Ahmet Pasha a Rustem Pasha, ta druhá byla zrekonstruována a přeměněna na hotel.

Starý bedesten, nebo-li bazar, z počátku 15. století dnes slouží jako hlavní městská tržnice. Během výletů po okolí města byste měli věnovat pozornost i mnoha osmanským mostům přes řeky Tunca a Maritza.