Pobřežní oblast kolem dnešního Izmiru byla obydlena již 3000 let př.n.l. Důkazem osídlení je založení města Smyrna kolem roku 1100 př.n.l. Po dobytí Řeky se toto místo stalo významným obchodním centrem a v době mezi lety 700 a 600 př.n.l. zde žil údajně významný spisovatel Homér, z jehož pera pochází známá díla jako Ilias a Odyssea. V roce 575 př.n.l. postihla Smyrnu rána osudu, neboť byla dobyta Lydijci a zcela zničena.

O něco později vznikla na podobném místě nová Smyrna a pod řeckou a římskou nadvládou se stala opět centrem. Alexander Veliký nechal postavit nové město na hoře Pagus. Smyrna se rychle rozvíjela a ve druhém století zde již žilo více než 100.000 lidí. Město muselo často odolávat válkám, přírodním katastrofám a hladomorům. Z každé této krize však vzešlo ještě silnější, město se rozrůstalo a jeho význam výrazně stoupal. V průběhu 6. a 8. stol. bylo pod nadvládou Byzantské říše a muselo se bránit útokům zvenčí a to především útokům Arabů, kterým úspěšně odolávala. V období od 10. do 14. stol. se Smyrna znovu nacházela mezi bojišti Seldžuků a křížových výprav. Křižáci chtěli proti vůli Seldžuků využít město jako zastávku na cestě do Jeruzaléma.
V roce 1426 dobyli město Osmané a tím se začaly psát nové dějiny. Město bylo přejmenováno na Izmir a válečné střety na dlouhou dobu skončily. Tuto oblast, která byla z převážné části obydlena Řeky, sužovala stále častěji zemětřesení, požáry a mor. Přesto místo patřilo v 19. století se svými 250 tisíci obyvateli k jednomu z největších měst Osmanské říše.

Po zničení Osmanské říše v roce 1918 následovalo obsazení řeckými vojsky. Turecké armádě se podařilo osvobodit město teprve v roce 1922 pod vedením Kemala Atatürka. V důsledku toho opustila skoro polovina obyvatel město, protože měli buď řecký nebo arménský původ.
Po 2. světové válce se městu začalo hospodářsky dařit a dnes je po Istanbulu a Ankaře třetím největším městem. Izmir se zvětšil a rozvinul v posledních 50 letech a nyní má zhruba 4 milióny obyvatel a rozlohu přes 30 km². Z původních tradic a dějin města se toho zachovalo velmi málo – zato najdeme všude svědectví o moderní turecké společnosti, dnes se prezentuje jako mladá, dynamická a současná metropole.

Základem dobrého hospodářského rozvoje byl pro město přístav. Je největším přístavem v zemi, který slouží jako překladiště a zásobuje surovinami chemický a papírenský průmysl a také rafinerie. Město profitovalo také z přistěhovalectví obyvatelstva z východní Anatolie: tito lidé bydleli většinou na kraji města a byli stálým zdrojem pracovních sil. V Turecku je aktuálním problémem vylidňování venkova, se kterým se musí stále vypořádávat velké metropole. Do budoucna se dá předpokládat další zvětšování metropole, protože západní pobřeží bude i v blízké budoucnosti oblastí hospodářského růstu.