Jižně od měst Izmir a Selcuk, nebo také 20 km od starověkých ruin Milétu, se nachází antické místo Didyma (dnes zvané Didim) v Turecku. Nejobdivovanější svatyně, nazývaná také Apollónův chrám, fascinuje návštěvníky i dnes svou velikostí a vzhledem. Ale Didyma sama o sobě nebyla přímo městem, nýbrž hlavní milétskou svatyní a její duchovní byl v Milétu (latinsky Miletus) velmi uznávaným úředníkem. Obě města byla spojena "svatou cestou", která byla dlouhá 16,2 km (konala se zde procesí).

Apollónova svatyně a také název celého místa jsou původem z Malé Asie a s Řeckem nemají nic společného. Potvrzuje to i řecký cestovatel Pauanias, že se zde věštírna nacházela ještě před příchodem iónských osadníků.
V 6. století př.n.l. vznikla během rozkvětu Milétu archaická chrámová stavba, která byla roku 494 př.n.l. zničena Peršany. Ale již ve 4. stol. př. n. l. se začal v Anatolii stavět chrám nový, který ale nebyl bohužel nikdy dokončen. Římský císař Traján nechal kolem roku 100 vybudovat Svatou cestu mezi Milétem a Didymou. V roce 262 byl Apollónův chrám přestavěn na pevnost a v 5. století byl na jeho nádvoří postaven kostel. Didyma byla postupně zničena dvěma zemětřeseními v 9. a 15. století.

Apollónův chrám je postaven v iónském stylu (dipteroi) a má dohromady 122 sloupů, které jsou vysoké 19,7 m a mají průměr 1,96 m. I přesto, že se chrám budoval 600 let, nebyl nikdy dostavěn. Na stěnách lze najít ještě dnes návrhy maleb a na mramoru výpočty, které potvrzují, že za 19,7 m vysoký sloup byla zaplacena odměna 40 000 tehdejších peněz.
Apollón je syn Dia a Léty, dvojče Artemis. Je jedním z nejvýše postavených bohů antického světa, je to hlavní bůh věšteb, umění a hudby a patron lékařství.