Çanakkale a historie

Çanakkale znamená v překladu něco jako "Hliněný hrad", tento název je odvozen od místní keramické výroby. Toto město nacházející se v Marmarské oblasti však mělo dlouhou dobu potíže, aby se vyvíjelo jako osídlení. Každá vůči Konstantinopoli (dnešní Istanbul) nepřátelsky smýšlející válečná mocnost totiž napadla nejprve toto město u brány do průlivu Dardanely. Çanakkale tak bylo stále znovu a znovu zatahováno do válečných konfliktů a v důsledku toho se rozvíjelo jen velmi pomalu.

Průplav u města je opředen mnoha legendami. Perský král Xerxés I. nechal údajně postavit kolem roku 480 př.n.l. obrovský most přes 1244 m širokou mořskou úžinu mezi Asií a Evropou, protože chtěl vstoupit na evropskou pevninu suchou nohou. Samotný odvážný vojevůdce Alexandr Veliký vylil do vody při přeplavbě mořské úžiny několik sudů vína, aby uklidnil boha moře Poseidona.

Çanakkale začalo vzkvétat teprve pod nadvládou Osmanů a po vybudování pevností na obou stranách průjezdu.
Během 1. světové války se oblast stala známou jako jedno z nejstrašnějších válečných míst. Spojenci chtěli otevřením druhé fronty dostat Turecko, které bylo spojencem Německa, rychleji na kolena. Na tuto válečnou frontu byli vybráni generálové z jihovýchodu Evropy a pokusili se postoupit vpřed na Istanbul.

Tato akce však žalostně ztroskotala na minovém poli položeném na osmanské straně. S podporou australské a novozélandské armády pak spojenci přistáli v roce 1915 na poloostrově Gallipoli. Plánovaný rychlý postup vpřed se však vyvinul v poziční válku proti tureckým silám, které bojovaly na straně Němců. Počet padlých vojáků je dnes vyčíslen až na 250 000. V roce 1916 spojenecká vojska vzdala svůj záměr a Kemal Atatürk společně se svými muži vyšel z těchto bojů jako vítěz.